Proč podporuji hospice


Hospic je zařízení, které umožňuje lidem s nevyléčitelnou nemocí důstojně dožít. Hospic je určen pro lidi v poslední fázi nemoci, kdy klasická medicína již vyčerpala všechny prostředky k léčbě nemocného. Je to tedy komplexní péče o umírající, komplexní v tom smyslu, že pacientům zajišťuje úlevu od fyzické bolesti, psychickou podporu jak pacienta, tak jeho blízkých. Hospice zajiš'tují i duchovní péči a sociální péči.  Je kladen velký důraz na každého umírajícího zvlášť.  Hospicová péče je určena pro každého umírajícího, bez rozdílu věku.

Ruku v ruce s hospicovou péči je tzv. paliativní péče. Cílem paliativní péče je podporovat kvalitu života umírajícího, až do jeho posledních dní. Zahrnuje například tišení bolesti, mírnění utrpení, jak tělesného, tak psychického, duchovní podporu...

Když nám umírala babička, nebylo to lehké pro nikoho z nás. Chtěli jsme ji mít doma co nejdéle a starat se o ni.

Nakonec už to nebylo v našich silách se o ni starat.  Musela do nemocnice, kde zanedlouho zemřela. Bylo mi strašně líto, že umřela sama. Nebyla jsem si však jistá, zda bych zvládla být u ní. Bohužel v nemocnici je návštěvní doba a tím to prostě končí. Bylo mi tehdy 18 let a o existenci hospiců jsem neměla nejmenší tušení.

O dvanáct let později, když se za babičkou chystal i můj dědeček, nebylo to o moc lehčí. Tyto věci nikdy nejsou lehké, a i když si člověk říká, že smrt je přirozená a k životu patří, vždycky když to příjde, moc to bolí.

Děda posledních pár měsíců strávil právě v hospici.

Můžu čestně prohlásit, že byl šťastný. Byl šťastný, protože o něj bylo moc krásně postaráno. Hospicová péče je totiž jako doma. Nikdo vás nehoní, kdy máte vstávat, kdy máte jíst.  Když nechcete nemusíte nic, když chcete tak můžete všechno.  Samozřejmě v rámci svých možností a co nemoc dovolí. Může za Vámi kdokoliv a kdykoliv přijít, ve dne, v noci,  je to prostě jedno.

Pamatuju si, jak byl děda šťastný, když jsme za ním přišli se psem, který vždy vzbudil v celém hospicu pozdvižení a přinesl nový svěží vítr. I ten pes to musel cítit.  Protože se nesl jako pyšná modelka, tak moc si o sobě myslel. Další chvilka, kterou děda zbožňoval, bylo,  když ho sestřičky nebo mamka vyvezly i s postelí ven a mohl si s chutí zakouřit, tak,  jak to dělal celý život.

Jsem opravdu velmi vděčná, že je toto umožněno jak umírajícím, tak i nám blízkým, být se svým milovaným až do konce.

Vždycky jsem se bála smrti, ale po tom, co jsem prožila tady, už se nebojím. Ta jeho tvář,  když vydechl naposledy,  tak smířená,  tak plná klidu.

Musím říct, že mi to psychicky velmi pomohlo. Řekla bych, že člověk to sám v sobě lépe uzavře a lépe se rozloučí.

Proto si myslím,  že lidé,  kteří pracují v této sféře,  pracovníci,  dobrovolníci, dárci,  sponzoři,  je třeba si jich velmi vážit a poděkovat jim. Prostě všem, co se zasluhují o to,  že tyto instituce můžou fungovat, všem,  co jsou osobně v kontaktu s pacienty.

Těm všem obrovské díky. Myslím, že to jsou andělé. Možná andělé smrti, nebo ti,  co se smrti nebojí a předávají to právě pacientům. Toto jejich poslání, jiné slovo mě pro tuto činnost nenapadá,  je nesmírně důležité pro každého z nás,  protože tam nahoru jednou musíme všichni a ne každému, ať už se to týká nás samotných, nebo našich blízkých,  je dáno umřít lehkou smrtí. 

Jejich péče je velmi citlivá, empatická a starostlivá.

Dnes existují,  jak lůžkové hospice, tak mobilní.

Ty mobilní mají nepřetržitou službu ve dne v noci, kdykoliv jsou jejich pracovníci ochotni přijet a pomoci, až k Vám domů. Tohle je opravdu úžasná služba, protože péče o umírajícího je pro příbuzné velmi vyčerpávající, jak fyzicky, tak hlavně psychicky. Tato pomoc je velmi cenná. I blízcí umírajícího potřebují podporu a úlevu. Ten, kdo pečuje o svého blízkého ví nejlépe, co jsou to 2 hodiny ticha jenom pro ně, nebo procházka, nebo jen spánek, či jen vědomí, že na to nejsou sami.

A samozřejmě hlavně pro umírajícího, že může být v posledních chvílích doma, se svými blízkými.

Proto je prosím podporujme, jak jen to bude možné!

Můžete začít právě tady koupí anděla kAcz :https://www.kacz.cz/eshop/

"Umřít znamená vrátit se domů"

Matka Tereza





"Hospic je porodnice pro nebe."  

PhDr. et Mgr. Robert Huneš
president APHPP,  ředitel  Hospice sv. Jana N. Neumanna